Jedna z nejvzdálenější, neopuštěnějších částí Ománu. Nás sem lákaly bílé písky a azurová voda. Cesta z Nizwa sem trvá přes tři hodiny nudné cesty. Poslední místo, kde se nakoupit je Mahout. Tam jsme doplnili dřevo na oheň, což nebylo vůbec jednoduchý najít, podhustili gumy a vydali se do písku. Většina cesty vede po uježděném písku. V západní části je riskantní cesty obzvlášť v deštivém prostředí, protože tady jsou laguny, které se změní v bahno. My jsme měli štěstí, že bylo úplně sucho, tak jsme se drželi jen vyjetých cest. Signál tady není vůbec žádný, takže si cestu nastahujte do offlinu dokud signál máte. Jeli jsme trochu naslepo a nakonec zastavili za dunou, když se blížil západ slunce. I tady se ukázalo, jak jsou místní v pohodě. Byli jsme asi 100 od cesty a místní na nás jen sem tam zatroubili, zamávali a jeli dál. Ukázalo se, že jsme byli v blízkosti rybářské vesnice. Západ slunce i hvězdy byly neskutečný.

SOUŘADNICE: 20°26'19.9"N 58°13'31.6"E

Ráno jsme vyjeli směrem k rybářské vesnici. Přístřešky sbouchané z prken, někdy na nohách, dlouhé řady přímo na hraně moře. I tady to bylo úplně v pohodě a pár místních nás přijelo zkontrolovat a jeli dál.

SOUŘADNICE: 20°27'41.2"N 58°13'13.5"E

Ománské Maledivy. Toto je ta nejkrásnější část! Bílé pláže, tyrkysová voda, nikde nikdo. Narazili jsme sice na bar, ale zavřený, pravděpodobně funguje jen o víkendu, nebo když se tady koná nějaká akce. Pláže jsou plné škeblí a korálů. Byl tady neskutečný klid. Na pláži jsou sestavy z velrybích kostí.

SOUŘADNICE: 20°22'30.2"N 58°16'05.2"E

Pobyt v poušti a ve stanu jsme si potřebovali naředit trochu civilizací. Rozhodli jsme se jet na ostrov Masirah. I to je úplně jiný svět, kde čas plyne v úplně jiném tempu. Na ostrov se dá dostat klasickým státním trajektem Mwasalat ze Shannah, který jede asi hodinu. Pokud na něm není místo, můžete využít nákladní bárku, která je o polovinu levnější, jede asi 1,5 hodiny a vyjíždí ve chvíli, kdy se naplní. My jsme chtěli zpáteční lístek, ale omylem nám prodali jízdu jen na ostrov. Zpátky jsme tedy jeli nákladní lodí. Najet na loď je samo o sobě dost výzva, protože loď se dost houpe a nájezd taky:). Na ostrově moc ubytování není, můžete zkusit apartmány v soukromí in love with masirah nebo pak v super kempu. Na ostrově se dají pozorovat želvy, jen musíte vědět jak na to, což my jsme nevěděli. My potkali jen ty, které čekali až moc dlouho.

Sem jsme měli přijet s dostatečnou časovou rezervou a užít si duny a pláž. Nakonec se to odehrálo mnohem hektičtěji. Trajekt z ostrova Masirah byl plný, museli jsme využít nákladní bárku a dostali tak značný skluz. Z trajektu jsme vyjížděli při západu slunce. Místo klidného hledání místa jsme jeli jak o život. První odbočku jsme zavrhli kvůli smradu rybiny všude kolem. Teda hned po tom, co jsme podhustili. Takže jsem se vrátili zpátky na silnici, jeli pomaleji a já koukala, kam zabočíme. Když jsme zavelela, vjeli jsme rovnou do písku, do ďolíku a do zatáčky. No a to zatím vždycky znamená, že se zahrabeme. Kvůli tmě jsme neměli rychlost. Takže jsme vyházeli kufr, vytáhli pojezdové rošty, lopatu a auto asi za 10 minut vyprostili. Cílem bylo jen přesun z cesty, kudy evidentně offroady jezdí. To se nám podařilo a ráno jsme byli úplně v šoku, kde se nám povedlo zakempovat. Všude duny a nikde nikdo! Bylo to naprosto skvělé. Z dronu bylo vidět, že tady se kempovat na pláži nedá, je tam šílený sráz. Mezi dunami jsou neskutečné útvary zkamenělého písku.

SOUŘADNICE: 20°59'32.1"N 58°47'39.5"E