Gran Canarii jsme neprávem zatracovali. Připadala nám jako ostrov plný resortů a golfu. I tady platí pravidlo (jako zatím na všech ostrovech), že turisti jsou nacpaní na jihu a divoký sever je velmi zajímavý. Původně jsme tady chtěli zakotvit jen na týden, ale bydlení se nám tak zalíbilo, že jsme si to o týden prodloužili a bylo to skvělé. Na severu jsme turisty prakticky nepotkali, jen místní. Výlety do vnitrozemí byly trochu teplotní šok. Sem se ještě vrátíme, pár restů nám zbylo.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Charco Azul je skrytý vodopád. Vede k němu ukazatel tak prvních pár metrů a pak už jsme šli naslepo. Cestu řekou jsme tak trochu odhadovali, že by mohla vést k vodopádu. Takže vlastně ani nevíme, jestli jsme došli k tomu správnému. Když jsme vyslali drona, tak nad tím byly ještě další vodpády.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Balkónová vyhlídka v severní části ostrova. Při naší první návštěvě ještě probíhala rekonstrukce, o týden později už bylo otevřeno. Krásná minimalistická architektura s výhledem na ostré skály a v dálce Tenerife.
Roque Nublo je jedna z nejznámějších dominant Gran Canaria. Jednodušší cesta je příjezdem na paroviště a pak krátký trek až ke skále. My jsme zvolili výstup ze spodní vesnice La Culata a kupovidu to nebylo tak šílený. Cestou jsme poktali obrovské pampelišky.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Kousek od Roque Nublo je další z vyhlídkových míst - Pico de las Nieves. Tady byla fakt zima. Proti pobřeží asi o 20 stupňů méně. To, jak moc tady fouká, je vidět i na tvaru korun borovic. Tady jsme drona radši nechali na zemi, a to nejen kvůli větru, ale i kvůli vysílači, kolem kterého se lítat ani nesmí.
Tuto vyhlídku jsme dali až cestou z vrcholků a úplnou náhodou. Vyšlo nám to na západ sluce, takže naprosto krásné světlo na focení.
Opravdové duny, až z Afriky.Vlastně by to bylo moc pěkné místo, nebýt těch hotelových komplexů kolem. Bohužel to není opuštěná krajina, ale součást turisticky vytíženého místa.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Jeden víkend jsme vyrazili do Puerto Rico, je to malé přístavní město na jihu. Bydleli jsme v designovém hotelu s obřím infinity bazénem nad mořem. Západy slunce jsou tady krásný.
VÍCE INFORMACÍ: ubytování
Na jihu ostrova jsme našli nejlepší zoo, kterou jsme kdy viděli. Možná je to tím, že bylo během covidu tak málo lidí, že jsme tam byli skoro a tak se zážitek násobil, ale Palmitos je prostě lepší než Lorro Parque na Tenerife. Je to poměrně malá zoo zaměřená na ryby a ptáky. Je celá udělaná tak, že chodíte mezi zvířaty. Papoušci lítají nad hlavou, pelikáni sedí na zábradlí v parku. Tady jsme se poprvé navštívili delfinárium. Strašně dlouho jsem vnitřně bojovala s tím, že to je vlastně strašný. Viděli jsme delfíny na volném moři a už tam bylo vidět, že rozruch kolem je baví a kolem lodi skákali a předháněli se. Tady to je vlastně dost podobně. Dali jsme si extra "experience with dolphins" a bylo to super! Naprosto nepopsatelný zážitek. Delfíny jsme drbali pod bradou, házeli si s nima a bylo to strašně kontaktní. Možná to je špatně, ale tihle vypadali, že je to baví.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Na vyhlídku Molino jsme se dostali tak trochu náhodou. Od Mirador de los Balcónes jsme se vydali po silnice 210 a narazili na sklanaté údolí, plné serpentin a skal a zakončené přehradou Presa del Parralillo, nad níž se tyčí vyhlídka Molino.
Agaete je takové malé přístavní město, na severu ostrova. Odtud jezdí trajekt dál na Tenerife. My jsme tady zakotvili, ale o tom až dál. Je tady velké množství rybích restaurací, ale musí se pečlivě vybírat. Pobřeží je ostré a přímo v centru města je malá veřejná pláž.
Kousek od Agaete jsme našli jedno z nejlepších bydlení. Pronajali jsme si apartmán na kopci s bazeném, terasou a nejluxusnějším výhledem ever. Tady ten home office šel. Zalíbilo se nám tady tak, že jsme si to protáhli na dva týdny. Měli jsme designový byt s naprosto jednoduchou a přitom chytrou dispozicí, koupelna ve skále a ty terasy!
VÍCE INFORMACÍ: ubytování AirBNB
