Madeiru jsme zvolili pro kratší lehčí outdoor výlet. Lákala nás velká šíře aktivit, které je na poměrně malém ostrově možné provozovat. Na týdenním výletu jsme se rozhodli ochutnat od každého něco, trochu hory, trochu levády, trochu moře a útesy. Určitě se vyplatí na Madeiře strávit déle než týden. Zvolili jsme období úplně mimo sezónu, tedy v lednu, a bylo to skvělé. Málo lidí, fajn počasí. Jen vegetace není tak bujná jako třeba na jaře a v létě, ale málo turistů to vykompenzuje. Silnice jsou úzké a poměrně strmé, je tedy lepší si půjčit silnější auto, aby jízdu do vnitrozemí v pohodě zvládlo. Nicméně všechny cesty jsou upravené a velmi dobře značené. Je potřeba počítat s delšími přesuny, které jsou sice kilometrově krátké, ale díky stoupání a zatáčkám se cesta výrazně prodlužuje.
Pro plánování existuje skvělá aplikace i web WalkMe, kde se dají plánovat trasy dle obtížnosti, délky, volit mezi levádami (cesty s vodními kanály) nebo veredami (horské cesty bez vody).
Ubytování jsme vybrali v západní části ostrova, sice dál od měst, zato blízko na výlety. Doporučujeme hledat přes Home Away, kde byla nabídka nejlepší.
Je to první ze zastávek směrem na Pico Arieiro. Krátká cesta na dvě vyhlídkové terasy, jedna směřuje k moři, druhá do uzavřeného údolí s vesnicemi. Určitě stojí za to projít se i na protější kopec, kam nevede upravená ani značená cesta a odkud je skvělý výhled.
Kousek dál pak jízdou autem je Poço da Neve, což je taková historická lednička v horách.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Je součástí trailu PR1 mezi Pico Arieiro a Pico Ruivo, nejvyšší horou Madeiry. Je to náročný horský trek asi 10 km s průchozími tunely a nádhernými scenériemi. Zpravidla se tady mezi kopci válí mraky a na vyhlídce svítí slunce. My jsme dali jen začátek a naopak pustili drona a podívali se ze vzduchu.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Nejvýchodnější poloostrov Madeiry, který není obydlený. Po celé délce vede trail PR8, který končící vyhlídkou na nepřístupné ostrovy s majákem. Trail není těžký, zvládnou ho i důchodci, náročnější je pouze závěrečný výstup.Na konci trasy je Sardinha port, což není sardinkárna, ale strážní domek, kde dnes sídlí správa tohoto mini parku. Při cestě zpět je fajn zastávka u miniaturního kempu, kde je sestup na malé molo v moři a výhled na skalní útvar.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Jedno z přírodních koupališť na Madeiře. Jinak je to turistická destinace jako hrom, všude kolem stánky s pletenýma čepicema atd. Za akváriem je vytvořený takový maličký naučný park mezi vodou a sopečnými vyvřelinami s výhledem na Ilhéu Mole. Víc se nám líbila vyhlídka o pár kilometrů východněji na Ilheus da Rib, ke které se vystoupá po schodišti a krátkým skalním tunelem.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Leváda z Rabaçal k vodopádu Risco a pak dál na 25 Fontes je naprostá pecka. Lesní cesta podél kanálu s lišejníky a mechy všude kolem zakončená soutěskou s vysokým vydopádem. Po vypuštění drona jsme prohlédli ještě jeden vodopád na ním. Fontány jsme už kvůli dešti nedali, to až příště. Určitě stojí za zastávku Rabaçal Nature Spot Café s domácí kuchyní.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Z hlavního města Madeiry jsme záměrně vynechali turistické atrakce, jako jízda na dřevěných saních po silnici a podobné blbiny a zvládli jsme pouze Design Centre Nini Andrade Silva, které ovšem stálo za to! Centrum sedí na zbytku pevnosti v přístavu, přístupná je výtahem a no vrcholku číhá skvělá restaurace s výhledem na moře, galerie a design shop.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Na jihozápadě ostrova je umístěné městečko Calheta, kde jedna z nejvýraznější soudobé architektury na Madeiře - galerie Casa das Mudas. Fantastická stavba na vrcholku kopce s průhledy na moře. Galerie sama o sobě až taková pecka není, sbírku tvoří poměrně roztříštěná tvorba místních umělců, takže skoro nemá smysl kupovat lístek na prohlídku, když exteriér je tak úžasný a bohatě postačí.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
