Amalfi - to je taková srdcovka, kterou jsme si poprvé dali na svatební cestu. Je to až neuvěřitelně kýčovitě strmé pobřeží poseté zástavbou. Všechna města mají velmi příjemné měřítko, žádné obří hotely, žádné mega resorty. Hotely jsou v původní zástavbě. Paradoxně město Amalfi samo o sobě až taková paráda není, nejlepší je Positano. No a protože nás nebaví válení na pláži, tak jsme si hned druhý den půjčili skútr a začali brázdit okolí. Zvládli jsme na tom dojet až do Neapole a zpět, pohodových 150 km. Určitě stojí za to, půjčit si loďku, záleží jen na velikosti a volbě s volantem nebo bez.
V roce 2011, kdy jsme tady byli poprvé nás překvapilo, jak dobře místní mluví anglicky. Je to totiž oblíbená destinace Američanů. Co jsme nečekali, že je tak vyvede z míry opalování na lodi nahoře bez, prostě Evropa je mnohem svobodnější ve všem.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Město, odkud začíná pobřeží Amalfi, ční vysoko nad mořem. Bydleli jsme v krásném hotelu Maison Tofani přímo na pěší zóně v centru. Za návštěvu stojí konvent Chiostro di San Francesco, na nádvoří před konventem je výtah dolu do přístavu, odkud se dá vyjet na výlet na Capri nebo Ischii.
Kousek od hotelu jsme objevili příjemnou vinárnu Fuoro 51
VÍCE INFORMACÍ: web
Jedno z měst amalfského pobřeží, které leží vysoko nad mořem. Takže krásné výhledy všude. Naprostá pecka je letní festival, který má vybudované open-air jeviště v zahradách vily Rufolo se scenérií moře v zádech. Villa Rufolo je krásný komplex zahrad, zapsaný na seznamu Unesco.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Positano je víceméně přístupné pouze pěšky z horní silnice, dole končí pláží a přístavem. Po cestě k moři je množství galerií, obchodů a restaurací. Tady jsme našli jednu z nejkrásnější restaurací v zahradě Il Palazzo u hoteluPalazzo Murat. Před kostelem Santa Maria Assunta nás dostala dlažba ze zlaté mozaiky Bisazza.
Specialitou Amalfi jsou citrony (gigantické) a z toho Limoncello, které se prodává na každém rohu. Nám dost chutnaly obří rajčata.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
